14. Můj život aneb o mých experimentech s pravdou

14. Můj život aneb o mých experimentech s pravdou

Kniha je v prodeji od listopadu 2015.

 


 

 

Tuto knihu nevystihne nikdo lépe, než samotný autor:

 

"To, čeho chci dosáhnout – to, čeho jsem se usilovně snažil dosáhnout po celých třicet let – je sebeuvědomění, vidět Boha tváří v tvář a dosáhnout mókši (pojem z indické filozofie označující osvobození duše z koloběhu vznikání a zanikání, splynutí s božstvím (stav blaženosti)). Kvůli tomuto cíli žiji, pohybuji se, existuji. K němu směřuje vše, co říkám a píši, i vše, co dělám na politickém poli. A protože jsem vždy věřil, že co je možné pro jednotlivce, je možné pro všechny, nebyly mé experimenty prováděny za zavřenými dveřmi, nýbrž veřejně, a nemyslím si, že by jim tato skutečnost ubrala na duchovním významu. Jsou věci, o kterých ví jen člověk sám a jeho Stvořitel. Ty jsou nesdělitelné. Experimenty, o kterých budu vyprávět, nejsou toho druhu. Mají však spirituální, nebo spíše morální povahu, protože morálka je esencí víry.

 

Budu vyprávět jen o těch náboženských postojích, které mohou pochopit nejen dospělí, ale i mládež. Pokud je budu schopen popisovat bez vášní, ve vší pokoře, pak v nich mnozí další experimentátoři najdou povzbuzení na své vlastní cestě. Jsem dalek toho, abych tvrdil, že jsou dokonalé. Nejsou ničím více, než jsou pokusy vědce, který je provádí a zapisuje s největší přesností a promyšleností, ale netvrdí, že jsou jeho závěry konečné. Jeho mysl je stále otevřená. Já sám jsem se podrobil hluboké introspekci, prozkoumal sebe samotného a analyzoval každý psychologický moment. O svých závěrech zdaleka netvrdím, že jsou konečné a neomylné. Jedno však tvrdím: mně se zdají být absolutně správné a pro tuto chvíli i konečné. Kdyby nebyly, nestavěl bych na nich. Na každém kroku jsem se sám sebe ptal: jsou přijatelné, nebo je třeba je odmítnout? A pokud mé činy uspokojují můj rozum i srdce, pak musím za svými závěry stát pevně.

 

Kdybych měl diskutovat pouze o čistě teoretických zásadách, pak bych se o autobiografii nepokoušel. Mým cílem je však pojednat o uplatňování těchto zásad v praxi, a proto jsem dal těmto kapitolám název „Mé experimenty s Pravdou“. Budou to samozřejmě experimenty s nenásilím, odříkáním a jinými principy, které většinou s Pravdou nespojujeme. Ale pro mě je Pravda esencí všeho a je v ní obsaženo i vše ostatní. Pravda nejen ve slově, ale také v myšlence, nejen to, co my sami považujeme za pravdu, ale Pravda absolutní, věčná, tedy Bůh. Je nespočet definicí Boha, protože jeho projevy jsou nekonečné. Naplňují mě úžasem a bázní a chvílemi mě i ohromují. Uctívám však Boha jen jako Pravdu. Ještě jsem ho nenašel, ale stále ho hledám. Při tom jsem připraven obětovat i to, co je mi nejdražší. I kdybych měl obětovat svůj život, doufám, že jsem na to připraven.

 

Zároveň jsem přesvědčen, že cokoliv je možné pro mě, je možné pro každé dítě, a mám pro to dobrý důvod. Cesta k Pravdě je tak prostá, jako je obtížná. Je obtížná pro člověka domýšlivého a prostá pro nevinné dítě. Kdo hledá Pravdu, měl by být pokornější než zrnko prachu. Svět drtí prach pod svýma nohama a hledač Pravdy by měl mít takovou pokoru, že by jej i malé zrnko prachu mohlo rozdrtit.

Jenom pak, ne dříve, zahlédne Její záblesk."